close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sněhurka

25. září 2007 v 15:07 |  BLBINY
Uprostřed lesa na paloučku,
Sněhurka a sedm kloučků,

velkých jako pípa štěně,
žijou si tam spokojeně.

Když jednou těch sedm zmetků
šlo zas plnit pětiletku,
na chaloupku kdosi buší,
Sněhurka však nic netuší.

Před chaloupkou stojí babka,
v ruce hůl a v krosně jabka,
a na hlavě z pod čepice,
vykukuje bradavice.

"Kůp dceruško jabko rudé,
když zaváháš, už nebude.
Ber to jabko!", řekla můra,
"A naval mi za něj bůra."

Jabko přímo láká k snědku,
Sněhurka jí dává pětku,
"Tady máte" špitla tíško,
"zbytek máte jako dýško"

Zakousla se, vše se točí,
vše se chvěje,
"To je vražda!" tiše hlesla,
na kovral v předsíni klesla.

Trpajzlíci už jsou tady,
Sněhurčiny bujné vnady,
ztratily svůj žár a teplo.
"Vožrala se zas, pometlo."

"Kdepak", špitá, už je po ní."
Brumla, předák, slzy roní.
"Do Zlína hned zajedu,
a vyjednám to na středu."

"Kremaci ne!Nech ji tady,
pojď se najíst, šilhám hlady.
Načpak asi máme vědu,
necháme ji u nás, v ledu."

Otrávena prudkým jedem,
obložená suchým ledem,
k smrti krásnější než kdysi,
bledost zvýraznila rysy.
Přešly roky, sedm zmetků,
plní další pětiletku.
Na chaloupku kdosi buší,
Fešák, hrozně mu to sluší.

"Otevřete, hola hola!"
marně do okénka volá.
"Nikde ani živá duše,
jsou snad hluchý?!" pravý suše.

Klika cvakla, dvéře letí,
jinoch vchází do dveří.
Na kovralu dívka krásná,
vlastním očím nevěří.

"Vzbuď se panno!", jinoch šeptá,
políbil jí bílou líc,
vzdychla, špitla:
"Dál mě líbej, a přitul se ke mě víc"

Polibků je víc a více,
sladkých, jako s včelím medem,
pak se spolu milovali,
obloženi suchým ledem.

Schváceni tou denní prací,
trpajzlíci se zas vrací.
"Eh, co v chaloupce se děje,
že se od základů chvěje?"

Šmudlu pošlou co by zvěda,
"Vetřelcovi budiž běda!"
Zvěd už zpátky rychle běží,
druhý dech popadá stěží.

"Chlapci, Sněhurka zas žije,
avšak kdosi nám ji bije!
Divné na ni zkouší chvaty,
rozerval už na ní šaty!"

"Chlapi, za mnou!" Brumla velí,
hned z chaloupky princ nahý letí,
Sněhurka však vzteky prská,
"Táhněte vy cházko mrzká!"

Místo díků, lásky vřelé,
nakopla je do prdele.

Přešly roky, na paloučku,
dívka chová sedm kloučků,
a šeptá jim slova sladká,
Sněhurka, ta svobodná matka...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama