close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2007

hmyz

29. listopadu 2007 v 16:50 OBRÁZKY

krásný kytky

22. listopadu 2007 v 18:55 OBRÁZKY
(print image)
(print image)

gorvenal

22. listopadu 2007 v 18:51 OBRÁZKY

smutek

20. listopadu 2007 v 17:38 OBRÁZKY

Perníková chaloupka

19. listopadu 2007 v 21:29 BLBINY
Perníková chaloupka
Vypravěč:
V šumavském polesí, v tom ráji vřesu,
pracoval drvoštěp ze státních lesů.
Vyzbrojen sekerou, rumem a pilou,
smrkům a modřínům rád pustil žilou.
Protože na blízku nebyla školka,
chodil s ním kluk Jeník a Mařenka holka.
Zatímco tatínek dělal z lesa paseku,
dala se Mařenka hlasitě do breku.
Mařenka:
Jeníku, Jeníku, mě to tu nudí,
vždyť chytím vlka, ten mech příliš studí.
Projdem se bratříčku jen malou chviličku,
malin a borůvek narveme trošičku.
Jeník:
Rád vidím Mařenko, že to máš tady,
vždyť já už od rána nevidím hlady.
Vypravěč:
Zmizely dětičky potají v houštině,
marně však pátrali po sladké malině.
Zachvíli chudinkám nebylo do špásu,
protože zbloudili nemaje kompasu.
Dva dny a dvě noci šlapaly tiše,
potom jim začalo kručeti v břiše.
Usedli do trávy neznaje data,
tu Mařce se zjevila Morgána Fata.
Mařenka:
Pohlédni Jeníku, co máme za kliku,
město zřím veliké, je celé z perníku.
Jeník:
Asi máš vidění v neblahé předtuše,
dyť seš jen Mařena a žádná Libuše.
Tak přestaň věštit a nazuj si holínky,
půjdem si k svačině vyhrabat kořínky.
Vypravěč:
Hrabali dětičky, kde se to šiklo,
najednou na blízku světýlko bliklo.
Rychle se rozběhly k bílému puntíku,
Spatřily panelák, byl celý z perníku.
Vylezly na žebřík a plny spěchu,
jaly se pojídat slaďoučkou střechu.
Ježibaba:
Kdo tady mlaskáním ruší můj spánek?
Jeník:
Hú, to jsem jen já - vánek.
Ježibaba:
Já ti dám vánek prolhaný pacholku,
střechu mi sežereš beze všech okolků?
Vypravěč:
A babice, která kdys bývala kráskou,
spatřila Jeníka a hned vzplála láskou.
Ježibaba:
Jeníčku, miláčku, slez rychle dolů,
koupím ti prstýnek, žít budem spolu.
Láskou snad uhořím, Love you![lav jů] Je t'aime![že tén]
Jeník:
Na to ti neskočím, copak sem kretén?
Ježibaba:
Tak buďte proklatí ty i ta děva,
kéž vám můj perníček potrhá střeva.

básničky

19. listopadu 2007 v 21:25 BLBINY
Myška
Sedí myška v rohu,
v pastičce má nohu,
sedí tiše, občas pípne,
asi stejně brzo chcípne.

Mraveneček
Nesl malý mraveneček
lesem kousek dřívka,
nedbal na svou čerstvou kýlu,
vyhřezla mu střívka.

Kočka
Do pastičky na myši,
dala hlavu kočka,
nevidí a neslyší,
vytekla jí očka.
Dřevorubec
dřevorubec dříví kácel,
sekl se a vykrvácel.
Marně svíral pěstičky, neměl krevní destičky.

Návod
Sledoval jsem v televizi,
jak lidem seká hlavy kat,
s partnerkou teď máme krizi,
udělám to taky tak.

Na vozovce
Belhám se za autobusem,
kéž by mi tak zastavil,
běžím dlouho rychlým klusem,
v tom se infarkt dostavil.

Tchýně
V rodině jsme měli zrádce,
byla to má tchýně,
teď už hnije na zahrádce,
rostou na ní dýně.
Jana
Leží Jana ve vaně,
kudla trčí z břicha,
kecala furt nesmysly,
teď už bude zticha.

průzkum

19. listopadu 2007 v 21:16 BLBINY
Položili jsme v několika zemích následující otázku:
"Prosím vás, jaký je váš názor na nedostatek jídla v jiných částech světa?"

Výsledek byl katastrofální:

V Africe nikdo nevěděl, co je to "jídlo".

V západní Evropě nikdo nevěděl, co je to "nedostatek".

Ve východní Evropě nikdo nevěděl, co je to "váš názor".

V Jižní Americe nevěděli, co je to "prosím vás".

V USA zase nevěděli, co je to "v jiných částech světa".

A pak dělejte průzkumy ...
//<![CDATA[ //]]>

novomanželé

19. listopadu 2007 v 21:13 BLBINY
Den po svatební noci

Novomanžel se nemohl dočkat, až si vyrazí se svými starými kamarády.
Večer říká své manželce: "Jdu do baru, lásko, dám si pivo."
"Chceš pivo, miláčku?", otevřela žena chladničku a ukázala mu 25 různých
druhů piva z 12 zemí.
České,německé,holandské,japonské,slovenské,dánské,belgické........
Manžel se trochu zarazil: "Ano, lásko, ale v baru, víš, mají chlazené
sklenice."
"Chceš chlazenou sklenici, miláčku?", sáhla manželka do mrazničky vyndala
dokonale vychlazenou pivní sklenici, zmrzlou tak, až jí začala přimrzat k
ruce,když ji držela.
Manžel,trochu pobledlý, říká: "Ano, moje nejmilejší, ale v baru mají
chuťovky, ty jsou opravdu výborné! Nebudu tam dlouho, hned se vrátím.
Slibuji. Dobře?"
"Chceš chuťovky, cukroušku můj?", snesla žena postupně na stůl
nakládaný hermelín, utopence, zelí, kuřecí křidélka, prasátka v
županu, kyselé kloboučky z hub, vepřové řezy, atd.
"Ale, nejmilejší,...v baru,...víš,...s kamarády,... ty nadávky,
hrubé výrazy, a to všechno..."
"Chceš hrubé výrazy, čumáčku? Tak si vypij to zasraný pivo z
toho zkurvenýho půllitru a sežer ty podělaný chuťovky, protože
nepůjdeš nikam! Už ti to došlo, ty DEBILE ?!!!

závislost na PC

19. listopadu 2007 v 20:59 BLBINY
1)Někdo ti vypráví vtip a ty odpovíš "lol".
2)Klikneš 2x i na dálkovém ovládání televize.
3)Jsi online, ještě než si ráno vyčistíš zuby
4)Mezi tvé nejlepší kámoše patří soubory jpg.
5)Než si přečteš všechny nové e-maily, uběhnou celé hodiny.
6)Dokonce tvoje zvíře má vlastní webové stránky.
7)Info o počasí hledáš raději na netu, než aby ses podíval/a z okna.
8)Když se s někým seznámíš, zeptáš se: "Máš icq?"
9)Vana ti přetekla, protože ses ještě chtěl/a rychle juknout na net...
10)Adresu na dopisní obálku nadepisuješ www...
No radila bych vám se sklidnit aby jste nedopadli jako on!:-D:-D
Počítačový maniak na procházce do přírody

jak vzniklo slovo ŠKOLA

19. listopadu 2007 v 20:56 BLBINY
Jak vzniklo slovo ŠKOLA?
Šíleně
Kruté
Obtěžování
Líných
Adeptů

obličeje

19. listopadu 2007 v 20:49 OBRÁZKY
(print image)
(print image)
(print image)
(print image)
(print image)
(print image)
(print image)
(print image)

flowers

19. listopadu 2007 v 18:08 OBRÁZKY

Ideální rodina

18. listopadu 2007 v 22:13 BLBINY
Čtěte až do konce!!!!!!!!!
Ideální rodina z pohledu TV reklam
Ideální rodina žije v novém domku, s velkou zahradou a bazénem, zatíženém
hypotékou. V garáži mají rodinný vůz pořízený na leasing, stejně jako mají
na splátky vybavenou celou domácnost.
Členové rodiny jsou čtyři, otec,matka,a dvě děti. Starší je kluk,mladší
dcera. Otec pracuje jako ředitel firmy, a v pracovní době chodí na tenis.
Ještě že má schopnou sekretářku, která mu ochotně podá tenisáky.
Matka je žena v domácnosti, ale od rána má strašně moc práce. Musí vstávat

nejpozději v pět, aby byla při servírování snídaně skládající se sušenek a
pomerančového džusu upravená, namalovaná a svěží. Po snídani musí doprovodit

děti do školy, nesmí však zapomenout vzít sebou do kabelky láhev aviváže,
aby
mohla lidem v autobuse ukázat v čem si pere svetr. Pak jde nakupovat,
samozřejmě platí kreditní kartou. Po návratu z nákupu uvaří oběd ze sáčku,
do polévky
nesmí zapomenout přidat vejce, občas ji u vaření asistuje šéfkuchař firmy,
která jídla v pytlících dodává. Odpoledne má relativně volno, které tráví s

kámoškama
u bazénu na zahradě a mezi její největší přání patří na rozdíl od kámošek,
které se chtějí vdát nebo rozvést, láhev minerálky.
Odpoledne se ze školy vracejí děti. Špinavé od čokolády a syn zamilovaný do

paní učitelky, s vědomím, že se musí ještě moc a moc učit. Pak děti
dovádějí s
kamarády na zahradě, většinou si hrají na indiány nebo s míčem. K svačině
jim pak nabídne mléko a čokoládu, což děti nechává ledově klidnými.
Dostane je až jejich babička, která vytáhne z lednice nějakou tu pochoutku
s tučňákem. Otec mezi tím, při návratu z práce způsobí dopravní nehodu, ale

protože má
skvělé pojištění, tak od poškozeného řidiče po hubě nedostane. Po návratu
domů se otec zabývá natíráním plotu tou nejlepší barvou, do čehož mu
neustále mudruje
tchýně, kterou celkem vkusně uzemní.
Manželka mezi tím dovádí na zahradě s rodinným psem a nemůže si vynachválit

v jak skvělé kondici a jak krásnou srst má díky granulím ,kterými ho krmí.
Dcera už asi hodinu telefonuje s kámoškami, protože s telefonním tarifem,
který mají,se to určitě vyplatí.
Je čas večeře. Objednávají si přes rozvoz pizzu, která je ta jediná pravá
italská. Po večeři manželka vezme totálně špinavý ubrus,na kterém jsou
zbytky jídla a mapy od vína-mimochodem jediného pravého portského-postříká
skvrny zázračným prostředkem a šoupne jej do pračky. Do praní samozřejmě
nepřidává žádný běžný prací prášek. Když už je v té koupelně, tak na
doporučení jedné paní doktorky přetře dalším zázračným prostředkem obklady a

umyvadlo a pohledem na
špinavý hadřík to vypadá, že už tam neuklízela minimálně pět let. Manžel
mezi tím s kamarády na pivu řeší, že ten výčepní je nějak divný. Děti šly
spát pod peřinami, jejíchž povlečení je tak heboučké, protože je pral sám
králík Azurit, se jim budou zdát určitě jen ty nejkrásnější sny.
Manželka si napustí vanu, přidá do ní úchvatnou pěnu, díky které se po
vykoupání bude cítit tak skvěle, jako by celý den nedělala vůbec nic. Manžel

se vrací z hospody, le protože má opět své dny, jde ještě se sousedem
vypít láhev něčeho výjimečné hořkého a výjimečně dobrého. Pak do sebe hodí
modrou pilulku a přitulí se k manželce. Před tím si samozřejmě vloží do úst

plátek žvýkačky pro svěží dech, protože alkohol moc vábný dech nevytvoří.
No,nesmí na ženu moc dýchat, aby mu při sexu díky jeho svěžímu dechu
neumrzla.
Z toho vyplývá, že v ideální rodině manžel fláká práci a po večerech pije,
manželka řeší s kámoškama kraviny, děti jsou rozmazlené a pořád špinavé,
neumí kulturně stolovat, mají špínu v koupelně, ale na venek se tváří, že
jsou všichni strašně šťastní a spokojeni.
Tak co na to říkáte???

Pitomci

18. listopadu 2007 v 22:09 BLBINY
Pitomec č. 1


Při studiu medicíny pracuji na částečný úvazek také v poradně toxikologického
střediska.
Je to nedávno, co volala nějaká žena, která přistihla dcerku při pojídání
mravenců. S
nonšalancí sobě vlastní jsem jí odvětil, že mravenci nemůžou její holčičce nijak
ublížit,
takže s ní do špitálu jezdit nemusí. Dáma se uklidnila a před rozloučením mi
prozradila,
že dala své holčičce pro jistotu vypít prostředek pro hubení mravenců.
"Volejte záchranku! Okamžitě!" zařval jsem do telefonu.



Pitomec č. 2



Je to pár let, co se jeden letištní zaměstnanec firmy Boeing rozhodl ukrást
záchranný
člun z Jumbo Jetu. Byl celý nadšený, když se mu jeho
plán podařil a on člun donesl bez problémů domů. Nazítří se hned vydal na řeku,
že si
člun vyzkouší. Nafoukl jej a bezstarostně se začal projíždět
po vodě. Jaké bylo ale jeho překvapení, když se nad ním zničeho nic objevil
vrtulník Pobřežní
stráže a žabí muži vytáhli nešťastníka do helikoptéry! Až po přistání se
dozvěděl, že
vrtulník pro něj vystaroval proto, že jeho člun po nafouknutí aktivoval svou
tísňovou
vysílačku. Samozřejmě, druhý den už dotyčný u Boeingu nepracoval.



Pitomec č. 3 - Pravdivá historka ze San Franciska



Jeden muž se rozhodl vyloupit banku. Vešel do pobočky Bank of America a na papír
napsal:
"Todle je přepadeňý. Dejte my všecky prachi do taški."
Jenže jak tak stál ve frontě před okénkem a čekal, až bude moci svůj vzkaz podat
bankovní
úřednici, přepadly jej pochyby. Co když někdo viděl, jak píšu ten vzkaz? Možná
už zavolal
poldy a ti tady budou dřív, než já se k tomu okýnku vůbec dostanu... Zmítán
nejistotou
opustil raději pobočku a
zamířil přes ulici k filiálce banky Wells Fargo. Zde trpělivě vystál frontu a
když na
něj přišla řada, podal svůj papírek dívce za přepážkou. Při pohledu
na jeho pravopisné chyby se úřednice v duchu pousmála a řekla si, že lupič asi
nebude
patřit k nejbystřejším. Proto mu s klidem vysvětlila, že mu
peníze dát nemůže, protože si podal žádost na blanketu Bank of America. Takže se
musí
rozhodnout - buď své požadavky napíše na papíru firmy Wells Fargo, nebo se vrátí
zpět
do Bank of America. "OK," zamumlal zmatený bandita a odešel. O pár minut ho
zatknuli. Čekal ve frontě v pobočce Bank of America.



Pitomec č. 4



Automatický radar zaznamenal u jednoho projíždějícího vozu překročení povolené
rychlosti
a vyfotografoval auto i s poznávací značkou.
Nic netušící řidič dostal o několik dní později z policejního okrsku dopis, v
němž byla
fotografie jeho auta a složenka na 40 dolarů. Místo placení poslal
vypečený šofér policistům fotografii čtyř desetidolarovek. O několik dní později
dostal
z policie opět dopis. Tentokrát v něm nebyla složenka, ale jenom fotografie, na
které
byla masívní železná pouta. Řidič požadovanou částku odeslal okamžitě.



Pitomec č. 5



Do malého koloniálu vešel mladý muž, namířil na starého prodavače brokovnici s
upilovanou
hlavní a řekl si o všechny peníze z pokladny.
Když mu prodavač peníze do tašky vložil, lupič zahlédl za jeho zády láhev
skotské a dostal
na ni chuť. Stařík však skotskou odmítl vydat s tím, že
mladíkovi ještě není jednadvacet. Lupič řekl, že mu jednadvacet bylo už dávno,
ale prodavač
opakoval, že mu nevěří. Rozčilený mladík sáhl do kapsy
pro řidičák a vrazil ho prodavači před oči. "Tady si to přečti, dědku! Mně už
bude
třiadvacet!" řval na prodavače. Starý pán si pečlivě ověřil, zda
bandita mluví pravdu, potom sáhl za sebe a láhev whisky změnila majitele.
Hned nato mladík uprchl. Prodavač okamžitě zatelefonoval na policii a oznámil
jim jméno
a bydliště pachatele. Lupič byl zatčen o dvě hodiny později.



Pitomec č. 6



Páreček grázlů vrazil do obchodu. Každý mával nervózně pistolí a první z nich na
vyděšené
prodavače hulákal: "Nikdo ani hnout!" Když se pohnul
jeho parťák, kamarád jej bez milosti zastřelil.



Pitomec č. 7 - Z Arkansasu



Jeden chlapík si chtěl lacino obstarat nějaké pití. Usoudil, že nejrychlejší
bude, když
velkým kamenem, který ležel pod chodníkem, rozbije výlohu obchodu s lihovinami,
vezme
první láhev a uteče. Jak se rozhodl, tak učinil. Zvedl šutrák a mrštil jej do
výkladu.
Kámen se však odrazil, pobertu udeřil do hlavy a ten v bezvědomí padnul na zem.
Výloha byla totiž z plexiskla. K chlápkově smůle byla navíc celá příhoda zaznamenána videokamerou.



Pitomec č. 8 - Černá kronika Ann Arborové



Do Burger Kingu ve městě Ypsilanti v Michiganu vešel ve 12.50 hod. neznámý muž,
vytáhl
pistoli a žádal vydání tržby. Prodavač klidně odvětil, že bez objednávky jídla
nemůže
pokladnu otevřít. Lupič si tedy objednal dva koláče, ale prodavač mu oznámil, že
je mu
velmi líto, neboť koláče byly k snídani a už došly. Zklamaný bandita se otočil a
se zlostným
prásknutím dveří odešel. (Považte, i takoví lidé mají volební právo!)

good1

18. listopadu 2007 v 22:00 OBRÁZKY


kresby1

18. listopadu 2007 v 21:29 OBRÁZKY

street

18. listopadu 2007 v 17:07 OBRÁZKY

Sněhurka

17. listopadu 2007 v 17:26 BLBINY
Uprostřed lesa na paloučku,
Sněhurka a sedm kloučků,

velkých jako pípa štěně,
žijou si tam spokojeně.

Když jednou těch sedm zmetků
šlo zas plnit pětiletku,
na chaloupku kdosi buší,
Sněhurka však nic netuší.

Před chaloupkou stojí babka,
v ruce hůl a v krosně jabka,
a na hlavě z pod čepice,
vykukuje bradavice.

"Kůp dceruško jabko rudé,
když zaváháš, už nebude.
Ber to jabko!", řekla můra,
"A naval mi za něj bůra."

Jabko přímo láká k snědku,
Sněhurka jí dává pětku,
"Tady máte" špitla tíško,
"zbytek máte jako dýško"

Zakousla se, vše se točí,
vše se chvěje,
"To je vražda!" tiše hlesla,
na kovral v předsíni klesla.

Trpajzlíci už jsou tady,
Sněhurčiny bujné vnady,
ztratily svůj žár a teplo.
"Vožrala se zas, pometlo."

"Kdepak", špitá, už je po ní."
Brumla, předák, slzy roní.
"Do Zlína hned zajedu,
a vyjednám to na středu."

"Kremaci ne!Nech ji tady,
pojď se najíst, šilhám hlady.
Načpak asi máme vědu,
necháme ji u nás, v ledu."

Otrávena prudkým jedem,
obložená suchým ledem,
k smrti krásnější než kdysi,
bledost zvýraznila rysy.
Přešly roky, sedm zmetků,
plní další pětiletku.
Na chaloupku kdosi buší,
Fešák, hrozně mu to sluší.

"Otevřete, hola hola!"
marně do okénka volá.
"Nikde ani živá duše,
jsou snad hluchý?!" pravý suše.

Klika cvakla, dvéře letí,
jinoch vchází do dveří.
Na kovralu dívka krásná,
vlastním očím nevěří.

"Vzbuď se panno!", jinoch šeptá,
políbil jí bílou líc,
vzdychla, špitla:
"Dál mě líbej, a přitul se ke mě víc"

Polibků je víc a více,
sladkých, jako s včelím medem,
pak se spolu milovali,
obloženi suchým ledem.

Schváceni tou denní prací,
trpajzlíci se zas vrací.
"Eh, co v chaloupce se děje,
že se od základů chvěje?"

Šmudlu pošlou co by zvěda,
"Vetřelcovi budiž běda!"
Zvěd už zpátky rychle běží,
druhý dech popadá stěží.

"Chlapci, Sněhurka zas žije,
avšak kdosi nám ji bije!
Divné na ni zkouší chvaty,
rozerval už na ní šaty!"

"Chlapi, za mnou!" Brumla velí,
hned z chaloupky princ nahý letí,
Sněhurka však vzteky prská,
"Táhněte vy cházko mrzká!"

Místo díků, lásky vřelé,
nakopla je do prdele.

Přešly roky, na paloučku,
dívka chová sedm kloučků,
a šeptá jim slova sladká,
Sněhurka, ta svobodná matka...

otec vs.syn

17. listopadu 2007 v 16:08 OBRÁZKY